J.Suja-Žiak:filozofia, história a politológia

4.10.2010, Štoholm | Aktualizované | TASR. 1/ PRVÚ TOHTOROČNÚ NOBELOVKU ZA MEDICÍNU ZÍSKAL... - Priekopník reproduktívnej medicíny a metódy umelého oplodnenia mimo tela matky (in vitro), ktorého práca viedla v roku 1978 k narodeniu prvého dieťaťa "zo skúmavky", Angličan Robert Edwards získal Nobelovu cenu za fyziológiu alebo medicínu 2010. V Štokholme to dnes oznámil švédsky Kráľovský inštitút Karolinska. Cena je dotovaná finančnou odmenou vo výške 10 miliónov švédskych korún (vyše milióna eur). Švédsky Kráľovský inštitút vyzdvihol, že 85-ročný Edwards priniesol radosť do života neplodných párov v celom svete. Doteraz prišli zásluhou metódy in vitro, ktorú vyvinul s už nežijúcim kolegom Patrickom Steptoeom, na svet asi štyri milióny detí. VYLIEČIL NEPLODNOSŤ. "Jeho úspechy umožnili liečbu neplodnosti, zdravotného stavu, ktorý trápi veľkú časť ľudstva vrátane vyše 10 percent všetkých párov vo svete," zdôvodnil inštitút svoje rozhodnutie. Edwards so súrodencami Sophie a Jackom Emeryovcami, ktorí prišli na svet zo skúmavky. Svoj výskum viedli napriek opozícii cirkvi, vlád a mnohých médií, aj skepticizmu niektorých svojich vedeckých kolegov. V roku 1968 Edwards a gynekológ Steptoe, vyvinuli metódu oplodnenia ľudského vajíčka mimo tela matky. Oplodnené embryá začali vkladať do materníc neplodným matkám v roku 1972. Niekoľko ťarchavostí sa však skončilo spontánnym potratom - neskôr zistili, že to bolo vinou chybnej hormonálnej liečby. V roku 1977 vyskúšali nový postup, ktorý neobsahoval hormonálnu liečbu a spoliehal sa namiesto nej na presné načasovanie. Dňa 25. júla 1978 prišla na svet Louise Brownová, prvé dieťa "zo skúmavky". DIEŤA JE NAJDôLEŽITEJŠIE. Edwards a Steptoe založili v roku 1980 v Cambridge prvú in vitro kliniku. Krátko na to začali prichádzať na svet v Británii, USA aj inde tisíce detí "zo skúmavky". "Najdôležitejšia vec na svete je mať dieťa", citovala Edwardsa jeho klinika. "Nič nie je dôležitejšie ako dieťa." Steptoe zomrel v roku 1988. Edwards, ktorý je podľa jeho publicistu príliš chorý, aby poskytoval rozhovory, žije v ústraní. V roku 2001 dostal Laskerovu cenu za výskum v klinickej medicíne. Cena za fyziológiu alebo medicínu každý rok tradične otvára vyhlasovanie Nobelových cien. Nobelove ceny za úspechy dosiahnuté vo vede, v literatúre a v snahe o mier sa po prvý raz udeľovali v roku 1901 v súlade so želaním vynálezcu dynamitu, podnikateľa Alfreda Nobela. 2/ DRUHÚ NOBELOVKU ZA FYZIKU ZÍSKALI... dvaja ruskí vedci Geim a Novoselov za objav grafenu. ČTK, TASR | 5. októbra 2010 12:11 - aktualizované 5.10.2010 13:13. Tohtoročnú Nobelovu cenu za fyziku získali dvaja ruskí vedci Andre Geim a Konstantin Novoselov za "priekopnícke experimenty s dvojdimenzionálnym materiálom grafenom", čo je forma uhlíka. Oznámila to v Štokholme Kráľovská švédska akadémia vied. Obaja ocenení momentálne pôsobia na Manchesterskej univerzite v Británii. Andre Geim. Autor: iop.org. Experimenty s grafenom by mohli viesť k vývoji nových materiálov a k "výrobe inovačnej elektroniky," uviedla švédska akadémia. Kryštály grafenu tvoria extrémne tenká sieť jednej vrstvy atómov uhlíka usporiadaných do šesťuholníkových tvarov. Unikátne na tomto materiáli je, že jeho elektróny sa správajú, ako keby nemali žiadnu hmotnosť a pohybovali sa rýchlosťou svetla. Vďaka svojím vlastnostiam, medzi ktoré patrí polovodivosť a priepustnosť pre svetlo, sa počíta s využitím grafenu pri výrobe nových tranzistorov, mikroprocesorov, pamäti i displejov a fotovoltaických článkov. "Vďaka tomu, že je prakticky priesvitný a dobre vodivý, je grafen vhodný pri výrobe priehľadných dotykových obrazoviek, svetelných panelov a možno dokonca solárnych článkov," spresnila švédska akadémia. Päťdesiatjedenročný Geim je holandský občanovm, 36-ročný Novoselov má britské i ruské občianstvo. Obaja sa ale narodili v Rusku, kde začali so svojou vedeckou kariérou. Obaja vedci si cenu dotovanú desiatmi miliónmi švédskych korún prevezmú na slávnostnej ceremónii odovzdávania Nobelových cien 10. decembra, v deň 114. výročia úmrtia zakladateľa ocenenia, švédskeho chemika Alfreda Nobela. Ocenenie za fyziku je druhé z piatich Nobelových cien, ktoré udelia tento týždeň. V pondelok získal Nobelovu cenu za medicínu "otcovi" umelého oplodnenia, Britovi Robertovi Edwardsovi. 3./STOCKHOLM 6.10. 2010 - TRETIU NOBELOVU CENU ZA CHEMIU - získali tři vědci pracující odděleně na syntetické výrobě komplexních organických sloučenin, které se jinak velmi vzácně vyskytují v přírodě. Laureáty se stali dva japonští vědci Ejči Negiši a Akira Suzuki, spolu s Američanem Richardem Heckem. Nobelův výbor ocenil jejich výzkum při vývoji nových metod vytváření komplexních molekul z atomů uhlíku, které jsou základem života. Výbor ve zdůvodnění ocenil pomoc, kterou jejich objevy znamenaly v běžném životě lidí. Cituje využití v medicíně při výrobě nových léků či třeba v elektronickém průmyslu při výrobě supertenkých počítačových monitorů. TAK DOBŘÍ JAKO PŘÍRODA. "Jejich objevy zásadně zlepšily možnosti chemiků při vytváření sofistikovaných látek, například molekul na bázi uhlíku, které jsou tak komplexní, že je byla schopna vytvořit jen sama příroda," napsal Nobelův výbor. Agentura Reuters upozornila, že objevy oceněných vědců pomohly při vývoji léků proti rakovině. Látka, jejichž syntetickou výrobu vědci umožnili, se v malém množství vyskytuje třeba v mořských houbách a vědci věří, že může pomoct při boji s rakovinotvornými buňkami. Vědci museli podle Nobelova výboru atomy uhlíku "rozpohybovat", aby z nich dokázali vytvořit sloučeniny. Za normálních okolností na sebe atomy uhlíku vzájemně nereagují. Jejich objevy jsou nyní využívány na celém světě, a to jak vědeckými institucemi, tak v průmyslové výrobě. Všichni tři vědci si rozdělí 10 milionů švédských korun, které ocenění doprovázejí. V tomto týdnu už byly uděleny Nobelovy ceny za lékařství a fyziku. Ve čtvrtek bude oznámen držitel ceny za literaturu a v pátek nový laureát Nobelovy ceny míru. Čtěte více Prvního Nobela 2010 má průkopník léčby neplodnosti» Nobelovu cenu za fyziku získala dvojice ruských vědců» 4 ./ NOBELOVU CENU ZA LITERATÚRU dostal Mario Vargas Llosa. 14:20 | 7.10.2010 | TASR, Red Kult. Štokholm - Nobelovu cenu za literatúru 2010 získal 74-ročný peruánsky spisovateľ Mario Vargas Llosa. Informovala o tom vo štvrtok v Štokholme Švédska kráľovská akadémia. Jedného z predstaviteľov boomu latinskoamerického románu porota ocenila za "jeho zmapovanie štruktúr moci a jeho prenikavé zobrazovanie odporu, revolty a porážky jednotlivca." Podľa literárnych kritikov je Llosa vrcholom neskorej hispánskoamerickej avantgardy. Uznanie mu priniesli najmä jeho naratívne postupy, ktorými pomohol dostať peruánsku literatúru do povedomia čitateľov po celom svete. Slávu v literárnej obci si získal v 60. rokoch, keď vyšlo jeho dielo Mesto a psi (La ciudad y los perros) a kniha Zelený dom (La casa verde). Neobmedzil sa však len na písanie knižných titulov, ale je známy aj ako literárny kritik, novinár a esejista. Mario Vargas Llosa bol politicky aktívny podobne ako mnoho jeho latinskoamerických kolegov. Španielske občianstvo mu udelili v roku 1993. O rok neskôr dostal najprestížnejšie ocenenie v oblasti španielsky písanej literatúry - Cervantesovu cenu. Na prestížnu Nobelovu cenu si však musel počkať až do roka 2010. Ocenenie dotované sumou desať miliónov švédskych korún sa udeľuje od roku 1901 a to s prerušeniami najmä v rokoch svetových vojnových konfliktov. V zmysle testamentu vynálezcu dynamitu Alfreda Nobela sa jeho nositeľmi môžu stať autori mimoriadnych literárnych kvalít, ktorých dielo je obohatením ľudstva. Nobelove ceny: Nobelova cena chemikom za pomoc v boji s rakovinou; Nobelovu cenu za fyziku získali ruskí vedci za objav grafénu; Prvú Nobelovku má priekopník v liečbe neplodnosti; 4./ NOBELOVU CENU MÍRU ZÍSKAL DISIDENT. Obscénní, míní Peking. 12:34 | 8.10.2010 | Aktualizováno. Čínský disident Liou Siao-po, jenž snímek drží jeho manželka, protože je ve vězení, které podle ní mu podlomilo zdraví a nemohl si cenu převzít osobně. Autor: Reuters. Nobelův výbor po sedmi letech ocenil disidenta bojujícího proti vládě vlastního státu Čtyřiapadesátiletý Liou si právě odpykává 11-letý trest za podvracení čínského zřízení /Není jasné, zda si ji vůbec převezme./ Oslo - To, proti čemu dopředu ostře protestoval Peking, se stalo skutečností. Letošním nositelem nejsledovanější Nobelovy ceny míru je čínský disident Liou Siao-po. V norském Oslo to oznámil šéf Nobelova výboru, který o ceně rozhoduje. Výbor se rozhodl ocenit jeho dlouhý a nenásilný boj za základní lidská práva v Číně. Členové výboru ve zdůvodnění uvedli, že vždy věřili v to, že mezi lidskými právy a mírem je úzká souvislost. KDO JE LIOU SIAO-PO. Vsoučasnosti zřejmě nejznámější a nejvýznamnější čínský disident a bojovník za lidská práva v protestech za demokratické reformy se angažoval už v roce 1989, čínské vedení je tehdy ukončilo brutálním zásahem na náměstí Tchien-an-men v tuto chvíli si odpykává 11-letý trest za podvracení státního zřízení, odsouzen k němu byl za podíl na vzniku Charty 08, tento dokument vznikl po vzoru Charty 77 a volá po rozsáhlých politických reformách v Číně manželka Lioua tento týden agentuře Reuters řekla, že její vězněný muž je v dobré psychické kondici, jeho zdravotní stav však není dobrý je mu 54 let. Převezme vůbec někdo cenu? Původní profesí básník a literární kritik byl v Pekingu loni v prosinci odsouzen k jedenácti letům vězení za sepsání výzvy k demokratizaci země. Šéf Nobelova výboru přiznal, že se nebyli schopni spojit s oceněným disidentem, ani jeho manželkou, oznámení proto předaly čínským úřadům. Předseda výboru odmítl spekulovat, zda čínské vedení cenu odmítne, a zda vůbec bude možné, aby si Liou cenu převzal. Připustil, že k převzetí ceny naplánované na 10. prosince se nemusí dostavit nikdo. V 80. letech si například za ruského akademika a bojovníka za lidská práva Andreje Sacharova mohla převzít cenu alespoň jeho žena. ČÍNA: JE TO NEMRAVNOST. Že by čínská vláda umožnila Liouvi cenu převzít, je prakticky vyloučené. Už dopředu poslala do Oslo varování, že udělení ceny právě jemu povede k vážné roztržce v čínsko-norských vztazích. Zhruba hodinu a půl po oznámeni letošního vítěze vydalo čínské vedení oficiální stanovisko, v němž rozhodnutí Nobelova výboru odsoudilo. Ocenění jde podle čínského ministerstva zahraničí proti smyslu ceny a označilo ho doslova za nemravnost. Čína kritizovala i rozhodnutí Nobelova výboru v roce 1989, kdy se nositelem ceny stal tibetský duchovní vůdce dalajláma. Pomůže cena demokracii, či uškodí vězněnému laureátovi? Předseda Nobelova výboru nebyl schopen říct, zda věří, že cena může vést k větší demokratizaci v Číně. Na přímou otázku připustil, že výbor zvažoval i to, zda udělení ceny nemůže situaci Lioua Siao-po naopak spíše zhoršit. Zdůraznil, že nakonec převládl závěr, že není možné mlčet k tomu, když země, jako je Čína, porušuje vážně lidská práva. "Když ostatní nemohou, my musíme promluvit. Tak jak roste moc Číny, měli bychom mít právo ji kritizovat," uvedl Thorbjörn Jagland. Přečtěte si blog Igora Blaževiče: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/igor-blazevic.php?itemid=10969. Předáváním ceny disidentům, kteří bojují proti represivnímu režimu vlastní země, se Nobelův výbor v posledních letech spíše vyhýbal. Výjimkou byl rok 2003, kdy ocenil íránskou právničku Širín Ebadíovou. Manželka se bojí o jeho zdraví svého manžela. Manželka nového nositele Nobelovy cenu v tomto týdnu v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedla, že její muž je ve vězení v dobré náladě, jeho zdravotní stav se však zhoršil. Naposledy jí čínské úřady umožnily manžela vidět 7. září. "Jeho přátelé často říkají, že to jsou oni, kdo pro něj chtějí Nobelovu cenu víc než on sám. Věří, že to může situaci v Číně změnit," řekla ještě před tím, než byl letošní vítěz oznámen. Podle Liouova právníka sice udělení ceny příliš nezmění situaci s lidskými právy v Číně, může však povzbudit více Číňanů, aby se do boje za lidská práva také pustili. Liou Siao-po strávil v čínských vězeních necelé dva roky už kvůli podpoře studentských protestů na konci 80. let, které skončily masakrem na náměstí Tchien-an-men. Tři roky pak musel pracovat v převychovávacím táboře. Před dvěma lety byl pak zatčen znovu kvůli sepsání Charty 08. Po ročním zadržování bez přístupu k právníkovi byl loni odsouzen k 11 letům vězení za podvracení čínského zřízení. V průběhu procesu loni v prosinci dostal jeho právník přesně 14 minut na obhajobu. Liouvi nebylo soudem umožněno promluvit, verdikt však přijal klidně, dlouhý trest vězení očekával. Siao-po je nástupcem amerického prezidenta Baracka Obamy, který cenu dostal loni. 5./POSLEDNÚ TOHTOROČNÚ NOBELOVKU, aj keď nepravú, získali za analýzu zle fungujúceho trhu, americkí ekonómovia Peter Diamond (Massachusetts Institute of Technology), Dale Mortensen (Northwestern University) a britsko-cyperský ekonóm Chirstopher Pissarides (London School of Economics) "za analýzu trhu, kde jestvuje napätie vo vyhľadávaní". Ide o prípad na trhu práce, keď "predávajúci" a "kupujúci" majú ťažkosti nájsť jeden druhého. KEĎ NEZAMESTNANÝ HĽADÁ PRÁCU. Nobelova komisia ocenila prácu trojice na vysvetľovaní pohybov a procesov na trhu práce. Podľa švédskej akadémie pracovala trojica ekonómov na odpovedi na otázku, „prečo je také množstvo ľudí nezamestnaných, keď na trhu je množstvo neobsadených pozícií". Pracovali tiež na modeloch, ktoré by patričným orgánom v štáte naznačili, ako bojovať proti nezamestnanosti. „Je to veľké ocenenie a profesionálne veľká vec. Pre mňa to bola zmes prekvapenia a šťastia," povedal Chirstopher Pissarides počas tlačovej konferencie. „V skutočnosti to však bola aj akási satisfakcia." POCHOPIŤ NEZAMESTNANOSŤ. Peter Diamond analyzoval podstatu vyhľadávania na trhu, Dale Mortensen a Christopher Pissarides rozšírili túto teóriu a použili ju na trh práce. „Ich modely nám pomáhajú pochopiť, ako nezamestnanosť, voľné miesta a mzda sú ovplyvňované reguláciou a ekonomickou politikou," píše vo svojom vyhlásení Nobelova komisia. Výsledkom môže byť, že odmeňovanie nezamestnaných napríklad formou (štátneho) pripoistenia môže viesť ešte k vyššej miere nezamestnanosti. „Vo svojom výskume som začínal, keď Európa bola na vzostupe a toto mohol byť veľký problém," odpovedal Pissarides na otázku, prečo sa začal zaoberať práve trhom práce. „Vysvetlil by som to takto: predstavte si nezamestnanú osoba ako stratí prácu preto, že sa zmenilo ekonomické prostredie. Potom si hľadá novú. My sme študovali tieto procesy a rozhodnutia, ktoré nezamestnaný a spoločnosť musia urobiť vtedy, aby našli produktívnejšiu prácu." MINULOSŤ OCENENIA. Takzvaná Nobelova cena za ekonómiu nevychádza zo závetu Alfreda Nobela. V roku 1968 sa však Švédska národná banka rozhodla, že na pamiatku vynálezcu dynamitu založí cenu, ktorú bude udeľovať ekonómom, prípadne matematikom. Cenu síce tiež udeľuje švédska Kráľovská akadémia vied, no prísne vzaté sa nejedná o skutočnú Nobelovu cenu. Od roku 1969 získalo nobelovku za ekonómiu 64 laureátov. Najmladším oceneným bol v roku 1972 Kenneth J. Arrow. Keď sa stal spoludržiteľom ceny „za prelomové práce prispievajúce k všeobecnej teórii ekonomickej rovnováhy a k teórii blahobytu", mal 51 rokov. Čítajte viac: http://ekonomika.sme.sk/c/5588215/nobelovku-za-ekonomiu-ma-hladanie-prace.html#ixzz124c0Hz5V. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Pridať názor: Žeby ďalšia nobelovka mohla za 5-6 rokov nasledovať aj za vyliečenie straty pamäti? Zabudnite na stratu pamäti v starobe. Je tu riešenie... Už si nebudete musieť všetko zapisovať, aby ste nezabudli. väčší obrázokZdroj: SITA. 00:00 | Dnes | Jakub Novák, Aktuálně.cz. Bratislava - Vedci objavili látku, ktorá môže byť úspešne využitá na vývoj liekov potláčajúcich stratu pamäti v starobe. Iba desať dní podávania tejto látky výrazne zlepšilo pamäť a mozgové funkcie u starých myší. Ak budú ďalšie predklinické štúdie úspešné a ukáže sa, že látka je bezpečná, mohli by prvé klinické testy začať v priebehu jedného roka. Dúfa v to aspoň Brian Walker, ktorý spolu so Scottom Websterom vedie program na vývoj liekov. Zabudnuté kľúče, meno známeho, ktoré si nemôžete vybaviť, schôdzka, na ktorú ste mali doraziť, alebo jednoducho len neschopnosť sústrediť sa na prácu v pokročilejšom veku. Prvé príznaky stareckej demencie? Možno, ale zvyčajne je to považované len za nevyhnutnú súčasť starnutia. Ako zastaviť stratu pamäte. Táto strata pamäti je spájaná s vyššou hladinou glukokortikoidov, hormónov podieľajúcich sa na mnohých fyziologických dejoch. Okrem iného side o kľúčové komponenty signálnych dráh, ktoré pomáhajú organizmu vyrovnávať sa so stresom. Lekári našli gén, ktorý má vplyv na vznik depresií. Nadmiera týchto hormónov môže mať veľmi negatívny vplyv na hipokampus v ľudskom mozgu a zhoršenie priestorovej pamäti, ktorá je práve súčasťou porúch zmyslových funkcií spojených so starobou. Za všetko môže enzým 11beta-HSD1. Ukázalo sa, že enzým nazývaný 11beta-HSD1, podieľajúci sa na tvorbe glukokortikoidov a zodpovedný za zosilnenie signálov, sa stáva v starobe aktívnejším. Potlačenie jeho funkcie pomocou novej syntetickej zlúčeniny viedlo k výrazným zlepšeniam počas pokusov testujúcich pamäť. Pomoc pre starých ľudí. "Normálne staré myši vykazujú výrazné problémy s učením a pamäťou, práve ako niektorí starší ľudia. Zistili sme, že celoživotný nedostatok 11beta-HSD1 zabraňuje zhoršeniu pamäti počas starnutia," vysvetľuje profesor Jonathan Seckl, riaditeľ lekárskej a veterinárnej fakulty Edinburskej univerzity, kde bol výskum vykonaný. Alzheimerovu chorobu môže určiť jednoduchý test krvi. "Boli sme ale veľmi prekvapení zistením, že látka blokujúca tento enzým funguje rýchlo. V rozmedzí niekoľkých dní zlepšila pamäť starých myší, čo naznačuje, že by sa mohlo jednať o dobrú liečbu aj pre ľudí, ktorí už starí sú," dodal Jonathan Seckl. -------------------------------------------------------------------------------- HELIUM 3 ZABEZPEČÍ ENERGIU OBYVATEĽOM ZEME NA 5 000 ROKOV. 26.7.2012. Doktor fyzicko-matematických vied a vedúci oddelenia výskumu Mesiaca astronomického ústavu MŠU Vladislav Ševčenko sa domnieva, že hlavným zdrojom elektrickej energie sa môže stať hélium 3, zásoby ktorého sú na Mesiaci. Jedna tona tejto látky bude stáť približne miliardu dolárov, ale 25 ton hélia 3 postačí na zabezpečenie energiou obyvateľov Zeme na jeden rok. V súčasnosti ťažia tento izotop na Zemi vo veľmi malom množstve – niekoľko desiatkov gramov ročne. Na Mesiaci činia zásoby Hélia 3 podľa minimálnych hodnotení zhruba 500000 ton.