Obama povedal dalajlámovi, že USA považujú Tibet za súčasť Číny
vytlačiť poslať e-mailom23:52 | 16.7.2011
Americký prezident Barack Obama dnes prijal v Bielom dome tibetského duchovného vodcu dalajlámu, a to napriek výhradám Číny, že tým zasahuje do jej vnútorných záležitostí, čo môže poškodiť čínsko-americké vzťahy. Približne 45-minútová schôdzka sa uskutočnila za zatvorenými dverami a nekonala sa v Oválnej izbe. Vylúčili z nej aj médiá. O obsahu stretnutí informoval v komuniké Biely dom.
Obama dalajlámovi, ktorý žije v exile, zopakoval, že USA považujú Tibet za súčasť Číny, nepodporujú jeho nezávislosť a povzbudzujú dialóg Tibeťanov s Čínou. Prezident však dalajlámovi vyzdvihol význam ochrany ľudských práv Tibeťanov v Číne. "Prezident zdôraznil, že podporuje priamy dialóg (medzi zástupcami dalajlámu a čínskou vládou) na riešenie dlhodobých sporov (ohľadom Tibetu) a že dialóg, ktorý prinesie výsledky, bude pozitívom pre Čínu i Tibeťanov," dodal Biely dom.
Dalajláma po schôdzke povedal, že Obama "prirodzene prejavuje isté obavy o základné ľudské hodnoty, ľudské práva, náboženské slobody". Citovala ho Kate Saundersová, komunikačná riaditeľka Medzinárodnej kampane pre Tibet so sídlom vo Washingtone.
"Prirodzene, prejavuje ozajstné obavy o utrpenie v Tibete a tiež na ďalších miestach." Čínska vláda varovala amerických predstaviteľov pred stretnutím s tibetským duchovným vodcom. Podľa rezortu diplomacie v Pekingu dalajláma využíva svoje "pokútne" zahraničné cesty na rozvracanie národnej jednoty Číny.
Exilový duchovný vodca Tibetu rozhodne odmieta obvinenia Pekingu, podľa ktorého sa usiluje o násilné odtrhnutie tohto himalájskeho regiónu od Číny. Dalajláma zdôrazňuje, že chce získať pre Tibet len skutočnú autonómiu, a to nenásilnou cestou.
Zdroj: TASR
Z archivu CFP!
Obama navštíví Brazílii no a Klaus Argentinu.
Neděle, 06 Březen 2011 23:32 Miro.
Vláda USA potvrdila Obamovu návštěvu Brazílie v polovině tohoto měsíce. Učinila tak prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí, které tak popřelo spekulace z amerických médií o možném odložení Obamova turné kvůli rozpočtové debatě v Kongresu.
Americký prezident bude dva dny v Brazílii. 19. března navštíví hlavní město Brasílii, kde se setká se svým protějškem brazilskou prezidentkou Dilmah Rousseff a 20. března se přesune do Rio de Janeira, kde navštíví chudinské čtvrtě (tzv. favely) a pronese projev.
Američtí úředníci dorazí do Brazílie příští týden doladit detaily návštěvy. Výběr Brazílie je některými komentátory vysvětlováno jako uznání její vůdčí role nejen v tomto regionu.
Mezi tématy jednání by měla být, kromě dvoustranných obchodních dohod, i snaha o koordinaci postupu na mezinárodní scéně mezi Washingtonem a Brazílií. Američané by chtěli využít brazilských zkušeností zejména při prosazování svých ekonomických zájmů v Africe, kde má již Čína silnou pozici.
Dne 21. března Obama navštíví Chile. Argentinu Obama tentokrát ze svého turné vynechal, protože mezi Argentinou a USA v posledních týdnech zuří diplomatická válka, způsobená zadržením „citlivého" zboží, určeného pro „diplomatické" účely americké ambasády.
Na druhou stranu Argentinu na konci března navštíví V. Klaus. O čem se však tento konzervativní Thatcherista bude bavit s bývalou členkou ultralevicové gerilové skupiny Montoneros a dnešní, nebojím se říct, že až populistickou prezidentkou Argentiny Cristinou Fernandéz Kirchner, netuším. Snad to ale oba dva spolu těch pět minut vydrží. A pak už se zase můžeme těšit na nekonečný seriál jeho cestovních zápisků, či zápisníků... Počítám, že tentokrát se jeho veličenstvo s celým svým ansámblem za peníze zbídačených daňových poplatníků podívá na vodopády Iguazú, na ledovec Perito Moreno, a to v tom byl čert, aby si alespoň na skok neodskočil do Antarktidy, samozřejmě na prohlídku české výzkumné stanice na ostrově Jamese Rosse.
Obama poprvé oficiálně nabídl kšeft s radarem,žeby tomu přispěl i bilionový deficit...?!A jak se stavají Američané k vojenským konfliktům své země?
Červenec 8, 2009 a 14· červenec 2009.
Barack Obama v Moskvě prohlásil, že je připraven zrušit kontroverzní raketový deštník ve východní Evropě výměnou za ruskou pomoc v boji proti „íránské hrozbě“. „Chci, abychom společně pracovali na architektuře, která nás učiní bezpečnějšími. Pokud by ale byla eliminována hrozba íránského jaderného programu a balistických raket, zmizí i hnací síla za protiraketovou obranou v Evropě. To je náš společný zájem,“ prohlásil Obama.
Tato teze se v médiích objevovala už měsíce, nicméně nyní to bylo vůbec poprvé, kdy americký prezident tento kšeft nabídl takto přímo.
Polský prezident Lech Kaczynski, na jehož území měly být umístěny americké rakety, se nad podobnými spekulacemi rozčiloval už dříve s tím, že zrušení raket v Polsku bude považovat za „nepřátelské gesto“. Čeští jestřábi jsou mimo funkce, a nejspíš jen s napětím sledují, co bude dál.
(ter)
...a to co bude dál,a jak Obama plní svůj slib, napoví i tento kratičký komentář ze 7.prosince 2009.
Po roce Obamova vládnutí se zdá, že forma zahraniční politiky USA se trochu zlepšila, avšak obsah zůstává stejný. Rovněž se obávám, a nejsem sám, že jsme „vítězství" v boji o radar slavili trochu předčasně. Ostatně nová jednání s českými vládními loutkami, jako i s polskou vládou již probíhají, tak jsem zvědav s čím nás nositel Nobelovy ceny za mír překvapí... Já osobně jsem přesvědčen, že k jednáním o protirakotovém systému PATRIOT v Polsku dojde ješte v polovině prosince 2009, protože Obama nehodlá čelit militantním špičkám USA a vše tak půjde v starých kolejích.
DEFICIT USA POPRVÉ PŘEKROČIL BILION.
Červenec 14, 2009.
Bilionový deficit státního rozpočtu...
Deficit státního rozpočtu USA v rámci finančního roku 2009, který započal loni v říjnu, poprvé v dějinách Spojených států překročil bilion dolarů, oznámila agentura AP s odvoláním na americké ministerstvo financí.
AFP k tomu dodává, že hranice 1,086 bilionu dolarů deficit dosáhl v červnu, tedy v devátém měsíci finančního roku. Rozpočtový výbor Kongresu přitom počítá s tím, že na konci finančního roku se deficit bude pohybovat kolem 1, 841 bilionu dolarů, což je čtyřnásobek oproti stejnému období roku 2008.
Hlavní příčinou rekordního deficitu jsou údajně zvýšené státní výdaje na boj s ekonomickou krizí v kombinaci se snižujícími se příjmy z daní. Značnou zátěží pro rozpočet jsou také pokračující americké války ve Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
Šéf Fedu Ben Bernanke v červnu vyzval rozpočtový výbor Kongresu ke snížení státních výdajů a k obnovení „fiskální rovnováhy“. Prezident Obama i jeho ministr financí k tomu prohlásili, že jakmile začne americká ekonomika znovu růst, vláda začne deficit krátit ze všech sil.
(ter
VĚTŠINA AMERIČANů ODMÍTÁ VÁLKY V IRÁKU A AFGÁNISTÁNU.
Červenec 24, 2009.
Většina Američanů je proti válkám v Afghánistánu a Iráku, vyplývá z průzkumu AP-GfK, který zároveň odhalil narůstající obavy z toho, že Barack Obama nebude s to splnit své proklamované cíle, obzvláště v Iráku.
Proti válce v Iráku se dotázaní vyslovili v poměru 63 ku 34 procentům, zatímco válka v Afghánistánu je o něco populárnější – proti ní je 53 procent a pro 44 procent Američanů. Tábory pro a proti jsou rozděleny vesměs podle stranických linií, kdy takřka dvě třetiny stoupenců válek volí Republikánskou stranu a jen deset procent voličů demokratů podporuje válku v Iráku a 26 procent jich podporuje válku v Afghánistánu, středobod Obamovy zahraniční politiky.
Další průzkum mezi americkými spojenci prokázal rostoucí nesouhlas s podílem jejich zemí na válce v Afghánistánu a zdá se, že s tím, jak Obama tamní válku eskaluje, narůstá i nesouhlas vůči Američanum jako takovým. Vlády Německa a Británie jsou navzdory odmítání svých obyvatel dál jistými účastníky afghánské války a spolu s americkým viceprezidentem Joe Bidenem tvrdí, že narůstající počet obětí v Afghánistánu „za to stojí“. Nizozemsko však plánuje ukončit svou účast v této válce ke konci příštího roku a další země zvažují v důsledku domácí opozice změnit svou dosavadní bojovou účast na nevojenskou. Německé ministerstvo obrany se v této souvislosti snažilo utlumit protiválečné nálady v zemi kuriozním tvrzením, že se v Afghánistánu o žádnou válku ani nejedná.Na vojenské posily však prezident Karzaj čeká, a jsem si jist, že se mu další vojenské pomoci dostane.
(ter)
MEZINÁRODNÍ VZTAHY. Ne základnám » CHAT s osobností » Online s Miroslavem Sujou.
Miroslav Suja vystudoval pražskou VŠE Fakultu výrobně ekonomickou (Ing.) a Fakultu mezinárodních vztahů (Ph.D.). Absolvoval dále Diplomatickou akademii v Praze, tříměsíční kurzy na holandském Institutu mezinárodních vztahů Glingendael v Haagu a Diplomatické akademii v Madridu a rovněž Konzervatoř Jaroslava Ježka (pětiletý obor kytara).
Na ministerstvu zahraničí působil v Odboru vnějších ekonomických vztahů a mezinárodních organizací v Oddělení humanitární pomoci a rozvojové spolupráce. Mezi lety 2002 až 2005 zastával funkci konzula a obchodního rady na české ambasádě v Argentině s působností pro Paraguay. Hovoří anglicky, španělsky, francouzsky, rusky.
V současnosti je zástupcem šéfredaktora internetového serveru Czechfreepress a dále publikuje především v českých, slovenských a argentinských periodikách (např.: Mezinárodní politika, A2 kulturní týdeník, Slovenské národné noviny, Infobae, Dossier Diplomático, El Cronista).
Položené otázeky:
OTÁZKA | Tereza Taubová
Dobrý den, mám hned několik otázek.
1) Jedna věc je oficiální důvody (Irán, terorismus), druhá věc je strašení Ruskem, třetí skutečné důvody, které vedou Topolánka, Vondru, Schwarzenberga a další k tomu prosazovat radar. Jaké jsou dle Vás ty důvody skutečné? A důvody, proč chtějí radar Američané?
2) Kdo je proti radaru, je komunista či užitečný idiot. Máte nějakou elegantní odpověď na tento "argument"?
3) Zabýval jste se českou humanitární pomocí a rozvojovou spoluprací. Podle jakého klíče se rozhoduje, kde ČR vynaloží prostředky? Nakolik se za touto pomocí skrývají politické zájmy? Existuje k tomu nějaká analýza?
4) Jak je na tom CFP? Nějaká naděje, že se dočkáme dalšího tištěného čísla?
5) A pár otázek z jiného soudku. Můžete prozradit Vašeho oblíbeného kytaristu, skladatele, skladbu...? Doporučit dobrou hudbu jen tak pro relaxaci? A co právě čtete?
Předem díky za odpověďi, hodně štěstí a sil.
ODPOVĚD | 18:36
Vážená paní Taubová.
Ad 1) Na téma Írán, US základny, Rusko doporučuji článek, který jsem napsal někdy v září 2007 a který byl publikován v březnu 2008 v Mezinárodní politice:
http://www.miroslavsuja.estranky.cz/clanky/iran-a-zakladny---test-unipolarity
Na téma radar, Vondra, Schwarzenberg, Topolánek doporučuji:
http://www.czechfp.cz/site/?p=3550
http://www.czechfp.cz/site/?p=3684
http://www.czechfp.cz/site/?p=3893
a mnoho dalších článků na Czechfreepressu.
Ad 2) Elegantní odpověď nemám. Snad jen, dle průzkumů je proti radaru neboli US základně v Brdech dlouhodobě cca 70 % občanů této země. Nemůžou být přece všichni komunisté nebo idioti.
Ad 3) Peníze na tzv. rozvojovou pomoc neboli „spolupráci“ se rozdělují podle klíče vlivu. Ministr, který má větší vliv, dostane více peněz. Jednou jsem se podivoval nad tím, že byl zrušen rozvojový projekt s názvem „Výstavba úpraven pitné vody v Bangladéši“ na úkor projektu „Modernizace čerpacích stanic na Ukrajině“. Když jsem se ptal, jestli jsou čerpací stanice na Ukrajině důležitější než pitná voda v Bangladéši, bylo mi odpovězeno, že Grégr má větší vliv než Kavan. No comment. Ostatně cca 90 procent prostředků na rozvojovou pomoc jde do kapes českých realizátorů (různých státních výzkumných ústavů), které si za to nakoupí například projektory, notebooky a další techniku. Pak pozvou pár Vietnamců (nebo někoho jiného) na konferenci nebo si udělají výlet někam do Afriky či LA a dvacet milionů je fuč.
V Argentině byly za dohledu tehdejší velvyslankyně umělé cévy z českého rozvojového projektu, které v rámci rozvojové pomoci česká vláda darovala Argentině, prodávány za tržní ceny nemocnicím, atd. Raději nechtějte vědět další podrobnosti, mohlo by se Vám udělat nevolno.Na téma analýza si vygooglujte „Koncepce zahraniční rozvojové pomoci (spolupráce)“. Hlavním problémem české zahraniční rozvojové pomoci (ČZRP) je to, že nemá návaznost na praxi. To znamená, že když třeba Němci naleznou ložiska bauxitu v Namibii, tak jim tam k tomu postaví i továrnu. To Češi neumí, protože hlavním úkolem ČZRP není pomoci těm zemím, ale co nejvíce se na tom napakovat. I proto se rozvojové pomoci na nejzkorumpovanějším ministerstvu ČR (MZV) nechtějí vzdát. Jinak by již musela existovat nezávislá rozvojová agentura (ne jako příspěvková organizace MZV, ale jako rozpočtová organizace, tudíž něco jako samostatné ministerstvo), kde by o RP rozhodovali odborníci tak, jako v jiných rozvinutých zemích.
Ad 4) Budoucnost Czechfreepressu prozatím vidíme spíše ve zkvalitňování internetového vydávání. Máme již CFP! Rádio se zajímavou hudbou, CFP! Kino s titulkovanými filmy, vyzkoušeli jsme si jeden audiovizuální projekt „Násilí je adekvátní“. Časem by měly přibývat další audiovizuální projekty hlavně cestopisného charakteru, které by plnily i trochu vzdělávací funkci. Czechfreepress by podle mě neměl být jen informačním serverem, ale měl by nabízet i alternativní formy kulturního vyžití a trochu i vzdělávat. Měl by více upozorňovat na problémy rozvojových zemí, pomáhat řešit rasismus a xenofobii v české společnosti, atd. Ale na to si někdy musíme sednout s Terezou a poradit se co dál. Bohužel nejsou lidi, peníze a ani čas. Jestli chcete nějak pomoct, ozvěte se mi.
Ad 5) Opravdový zájem o kytaru u mě probudil asi jako u všech Paco de Lucía, pak jsem začal poslouchat další kytaristy, například: Paco Peňa, Enrique de Mechor, Vicente Amigo, Xesús Pimentel, Manolo Sanlúcar, Luis Salinas, atd. Všechno jsou to i skladatelé. U některých z nich jsem i studoval, ale nyní se již kytaře moc nevěnuji. Dobrá hudba pro relaxaci, ale i tanec je samozřejmě na CFP! Radio. A čtu CFP a další zajímavé věci, dnes již převážně jen na internetu. Na knížky mi bohužel moc času nezbývá.
Děkuji za Vaše otázky a přeji rovněž hodně štěstí a sil.
OTÁZKA | Josef Horváth
dobrý den, pan Solis v nedávném rozhovoru v souvislosti s ruským plynem na těchto stránkách prohlásil, cituji: "Pokud nebudeme obhajovat destrukci Gazy, tak „Gaza buďet“!". Abych se přiznal, myšlenkové pochody Zelených často vůbec nechápu, a pan Solis není výjimkou. Nemáte tušení, co tím pan Solis měl na mysli a jak souvisí situace v Gaze s ruským plynem? Bohužel už se nelze zeptat přímo pana Solise, tak se ptám alespoň vás, neboť zřejmě hájíte stejné názory a jste podle životopisu odborník na mezinárodní otázky.
ODPOVĚD | 18:42
Vážený pane Horváthe,
Solise znám, ostatně jako mnoho dalších českých politiků, ale jeho názory nehájím a v mnohém ani nesdílím. Respektuji ho jako erudovaného odborníka, vzdělaného, zásadového a sečtělého člověka. Kdyby někam kandidoval, tak ho budu zcela jistě volit, i proto že je ještě „nezkažený“ velkou politikou, tzn. intrikami, penězi a špinavými politickými obchody kompromisy.
D.Solis se Vám ve své odpovědi snažil pouze vysvětlit, že když se budeme chovat rozumně ke svým sousedům (a ne jako arogantní spratci s velkým bratrem za zády, jak to nyní předvádí duo Vondrberg, které uráží a plive na všechno kolem včetně Ruska, například i formou podpory Sakašviliho či Juščenka v „okopávání lýtek“ Medvěděvovi), tak budeme mít plynu dost na dlouhé desetiletí, protože Rusové samozřejmě mají zájem nám ten plyn i nadále prodávat. Tu Gazu tam Solis vsunul jaksi navíc bez zjevné souvislosti na ruský plyn. Ale chcete-li pochopit, proč „Gaza buďet“, když přestaneme tolerovat její destrukci, tak si třeba přečtěte tohle: http://www.czechfp.cz/site/?p=5101 (stačí poslední dva odstavce)
OTÁZKA | Zdeněk Kupka,
pěkný den. Chtěl bych se zeptat, jestli má podle vás Rusko právo stavět mezikontinentální balistické střely a protiraketovou obranu, dále jestli toto právo má i Česká republika, potažmo její spojenci a jestli ne, tak proč.
ODPOVĚD | 18:46
Vážený pane Kupko,
země jsou jako lidé. Představte si, že máte souseda, který Vás třeba k smrti nenávidí. A jednoho dne si tento soused koupí pistoli a všem se s ní chlubí. Myslíte si, že nemáte právo sehnat si zbraň také, když víte, že ta sousedova by mohla být použita i proti Vám, tudíž když se cítíte být ohrožen?
To samé se děje i ve vztazích mezi státy. Když si jeden stát, který má nepřátele, pořídí novou ničivější zbraň, musí počítat s tím, že si takovou zbraň pořídí i ten jeho nepřítel, protože se bude cítit ohrožen. Mezi USA a Ruskem byla smlouvami dosažena jistá rovnováha. Projekt umístění prvků protiraketové obrany do vesmíru a ve střední a východní Evropě, tuto rovnováhu narušuje. V reakci na narušení této rovnováhy musí nyní Rusko hledat adekvátní odpovědi.
http://www.miroslavsuja.estranky.cz/clanky/iran-a-zakladny---test-unipolarity
I Česko má samozřejmě právo na protiraketovou obranu a jistě nějakou i má. Ale osobně si nemyslím, že je Česko v takovém ohrožení, že by mělo na svém území rozmísťovat prvky zbraňových systémů cizích supervelmocí včetně jejich vojenských jednotek, zvláště pak narušuje-li se tím křehká rovnováha dosažená v uplynulých letech.
OTÁZKA | L.Konečný
1.Bylo české území někdy mimo politický zájem jakéhokoli silného souseda?
2.Dokázala se někdy s tímto zájme(byl-li)Česká země vypořádat a udržet si svobodu a respekt?
3.Jsme schopni si udržet svobodu a respekt bez vazby na jinou sílu?
4.Je lépe se klonit,vojensky spolupracovat,k jihovýchodním státům nebo severozápadním?
5.Je zkušenost,že západní Evropa dodržela ochrannou ruku-dohody nad touto zemí?
ODPOVĚD | 19:05
Vážený pane Konečný.
Ad 1)
Ne. Avšak problém Česka netkví ani tak v tom, že má „silné“ sousedy, kteří o něj „mají zájem“, jako spíše v tom, že samotné Česko ani pořádně neví, kam patří. Česko bylo dlouhá staletí součástí velkého Rakouska později Rakousko-Uherska, které bylo takovým nárazníkem mezi Ruskem a západní Evropou a vybalancovávalo rovněž poměr sil mezi Francií a Anglií na jedné straně a Německem a Rakouskem na straně druhé. Češi tak mají kulturně blíže k západoevropanům, potažmo Germánům, avšak jsou to i Slované, tudíž příslušníci stejného kmene, k němuž patří mnoho dalších evropských národů včetně ruského. Češi tak vzhledem k příslušnosti ke slovanským kořenům, ale západoevropské skoro až germánské kultuře trpí jistým syndromem rozpolcenosti.
Základní diskrepance proto tkví v tom, že Češi nevědí, kam patří a ke komu by se měli přiklonit. Na jednu stranu jsou Čechům Slované sympatičtí, a proto podvědomě nepřijímají jakékoli zlo páchané na jakémkoli slovanském národě, například nesouhlas s „humanitárním bombardováním“ Srbska či vznikem Kosova, ale na druhou stranu cítí kulturní sounáležitost i s germánskými národy. Tato kulturní sounáležitost ke Germánům je však proložena i značnou nedůvěrou, stejně tak jako kmenová sounáležitost ke slovanskému etniku, jehož největším národem jsou Rusové, kteří nám v nedávné historii ublížili.
Problém Čechů ve vztahu k EU, Rusku a USA tkví v tom, že EU chápeme tak trochu i jako německou fintu k ovládnutí Evropy a po zkušenostech se SSSR se cítíme být Ruskem stále jaksi ohroženi, tak se instinktivně obracíme k USA jako síle, která by nám měla zajistit bezpečnost v tomto nejistém geopolitickém prostoru.No, ale...
Problém je však v tom, že USA si hrají svoje vlastní imperiální hry o ovládnutí světa a tak výsledkem této české frustrované zahraničně-bezpečnostní politiky je to, že se nakonec chtě nechtě opět ocitáme v supervelmocenské hře tentokrát na straně Spojených států, které nás již zatáhly do „mírových misí“ v „nezávislém“ Kosovu a do „demokratizací“ Iráku a Afghánistánu. To, že se tím naše bezpečnost neposílila, musí být všem, teda samozřejmě kromě Vondry a Schwarzenberga, jasné. A ve smyslu stejně zvrácené logiky, jsou nám nyní vnucovány zbraňové systémy a cizí vojáci s tím, že tak naše bezpečnost bude ještě více posílena. Bohužel opak je pravdou.
Ad 2)
Svoboda a respekt jsou v případě států, tudíž z mezinárodněpolitického hlediska tak široké pojmy, že bychom si tyto pojmy nejdříve museli definovat, abych na tuhle Vaši otázku dokázal odpovědět. Obecně lze konstatovat, že pro malé státy a národy jako je Česko nebo Slovensko je zázrak, že v tak komplikovaném geopolitickém prostoru dokázaly vůbec přežít všechnu tu germanizaci, maďarizaci či rusifikaci a dokonce mít i vlastní stát. Co by se vlastně stalo, kdyby první či druhou světovou válku vyhráli Němci. To by se nyní již česky mluvilo možná jen po večerech v rodinách Němců českého původu.
Dějiny lidstva jsou plné nepřeživších národů a na druhou stranu nové národy stále vznikají, například v zemích, které vytvořili přistěhovalci z celého světa (USA, Argentina, Brazílie, Austrálie, ale třeba i Búrové v JAR jsou relativně novým národem). Uvědomme si rovněž, že jsou národy a některé ještě větší, než je ten český, které ještě nemají ani vlastní stát (například Kurdové, ale i Baskové by rádi vlastní stát). Ale abych na Vaši otázku alespoň trochu odpověděl, tak mám pocit, že meziválečné Československo bylo ve své době respektovanou demokratickou zemí s HDP na obyvatele v první desítce mezi všemi tehdejšími zeměmi. Jaká je dnes mezinárodní reputace Česka a na jakých řebříčcích figuruje v různých ukazatelích přesně nevím, ale můžete si to sám zjistit.
Mám pocit, že nejlépe si vedeme v řebříčku korupce. Takže o respektu současné ČR bych se raději ani nezmiňoval. Vždyť i v boji o křeslo nestálého člena RB OSN nás nedávno porazilo Chorvatsko, které mezinárodním soudům nevydává ani své válečné zločince. To je v podstatě odpověď na otázku, jak nás nyní vnímají země současného světa. A co se týče té svobody, tak ministryně obrany svobodné země by neměla zpívat ódy na radost při návštěvách prezidentů jiných zemí a ve vládě suverénní, svobodné země by neměli sedět agenti cizích supervelmocí, jejichž jediným úkolem je dostat do této země vojska cizího státu.
Ad 3)
Bohužel z výše uvedeného plyne, že respekt ve světě moc velký nemáme, a jak vidíte, žádná vazba na jinou sílu nám k získání nebo zvýšení respektu nepomohla, právě naopak. Tudíž si nelze co udržet a tu svobodu bychom si opravdu museli nějak blíže specifikovat či definovat. Jsme svobodní, když v mezinárodních organizacích (např. OSN) hlasujeme až po konzultacích a na „doporučení“ USA? Budeme snad ještě svobodnější, když nám sem Spojené státy pošlou své vojáky a postaví vojenské základny?
Ad 4)
Na tuto otázku mám skoro chuť odpovědět následovně: K jihozápadním nebo severovýchodním. Ale vzhledem k tomu, že jsme členy NATO a EU, která navíc buduje svoji vlastní společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, není moc o čem diskutovat.
Ad 5)
Omlouvám se velice, ale páté otázce jsem neporozuměl nebo jsem ji zcela nepochopil. Nevím, jestli to je myšleno vážně nebo ironicky. Navíc nevím, jestli „dohodou“ myslíte Trojdohodu, nebo Malou dohodu, nebo třeba ještě nějakou jinou dohodu? Ale asi se ptáte, jestli se ČR poučila se zrady západních spojenců v průběhu „mnichovské krize“ a následné okupace ČR? Myslím, že z tohoto období se poučila celá Evropa a proto se místo další konfrontace rozhodla více spolupracovat a integrovat tak, aby vytvořila jeden ekonomicko-politický celek, ve kterém by další „Mnichov“ již nebyl možný.
OTÁZKA | Jiří P.
Dobrý den, mnozí z nás cítí, že jádrem společenské krize je devalvace etických principů a morálních hodnot. Společenské zákony mají takovou formu, která prakticky vylučují odpovědnost lidí k hodnotám jenž si prakticky nelze kvalitativně i kvantitaivně představit, zato je však lze snadno a nenávratně zničit. Dotaz zní:
Jak konkrétně si představujete odpovědnost politiků, nebo jiných veřejně činných osob, kteří mají rozhodující pravomoce? ... Tuto otázku jsem pokládal již více lidem zde na chatu, zkuste mi prosím odpovědět tak, aby to nebyla hypotetická spekulace, ale váš názor, který byste dokázal obhájit a používat třeba i u sebe.
ODPOVĚD | 22:25
Vážený pane,
Já jsem jednoznačně za trestně-právní odpovědnost politiků. Řídit stát, když žádnou odpovědnost nenesou, teda jen tu politickou, je příliš snadné. Například za kupónové vytunelování celé země měly jít všechny tehdejší politické špičky před soud. Nějaké rozdělení ODS a odchod Klause na jiné stejně placené místo není žádná odpovědnost. Takhle by ČR dokázal řídit i cvičený šimpanz. V zemích s prezidentským systémem, například v LA, špatní prezidenti můžou skončit před soudem a pak i ve vězení (například Carlos Menem, bývalý dvojnásobný prezident Argentiny je v současné době před argentinským soudem). Bohužel v naší parlamentní mafiánské demokracii, kde je třeba současný ministr vnitra veden ve spisu protikorupční policie s názvem Krakatice jako lobbista mafie, si můžeme o trestně-právní odpovědnosti politiků, za jejich činy a přečiny nechat zdát. Navíc jak byste chtěl dosáhnout vymahatelnosti trestně-právní odpovědnosti politiků v soudním systému ovládaném justiční mafií, viz. kauza Čunek? http://www.czechfp.cz/site/?p=5638
OTÁZKA | Honza.
Dobrý den,
Zajímal by mne Váš názor na následující fakta.
1) Dle vyjádření Ruského ministra patří ČR do východní Evropy což (nepřímo znaméná do sféry vlivu Moskvy.)
2) Co říkáte na Iránský raketový program? Ptám se proto, že při minulém on-line rozhovoru pan Tamáš tvrdil, že Iránu bude trvat nejméně 10 let než bude bude schopen vynést na orbit svou družici. Je vidět, že Iránský raketový program je mnohem dále. Navíc start rakety provázení slovy "ALAH AKBAR" to je také velmí uklidňující pro mnoho normálně uvažujících lidí.
3) Jaký je Váš názor na skutečnost, že Pakistán (jaderná velmoc) přiznává, že už neovládá třetinu svého uzemí, které ovládá Taliban.
ODPOVĚD | 22:34
Vážený pane,
Ad 1) Rusko jako každá jiná (super)velmoc považuje všechny své sousedy za sféru svého vlivu. USA se po vyhrané studené válce zcela logicky snaží o obsazení dobytých území a to umístěním svých základem na území států bývalého sovětského impéria. Komunistická ideologie v Rusku byla sice poražena, ale imperiální povaha Ruska zůstala zachována, takže mu vojenské přibližování jiné supervelmoci, tudíž jakékoli narušení v minulosti dosažené geopolitické rovnováhy, samozřejmě vadí. Navíc USA se za G.W.Bushe vyvázaly z dříve domluvených odzbrojovacích smluv, rozdělily nejvěrnějšího spojence Ruska Srbsko, nemluvě o podpoře Sakašviliho a Juščenka v „okopávání kotníků“ Rusku.
Já bych se divil, kdyby Rusové na tohle vůbec nereagovali. Uvědomme si, že když se v šedesátých letech pokoušeli Sověti umístit své rakety na Kubě, tehdejší demokratický prezident Kennedy vyhrožoval 3. světovou a jadernou válkou, tudíž zkázou lidstva. Rusové jsou doposud ještě stále velmi, velmi zdrženliví a rozumní.
Ad 2) Ohledně íránského raketového programu ví víc pan profesor Postol. http://www.czechfp.cz/site/?p=3550
Ten na jedné přednášce upozorňoval, že je rozdíl vynést několik set kilometrů nad zemský povrch (do vesmíru) několik desítek kilogramů těžkou družici a přepravit tunovou jadernou nálož na vzdálenost tisíců kilometrů tak, aby zasáhla svůj cíl. Ale jistě i tuto technologii Íránci za pár let zvládnou, a to možná i za pomoci Ruska, které takto může reagovat na to, co předvádí USA ve střední a východní Evropě (Srbsko, ČR, Polsko, Gruzie, Ukrajina). http://www.miroslavsuja.estranky.cz/clanky/iran-a-zakladny---test-unipolarity
A co se týče práva Íránců na vlastní raketový, ale i jaderný program platí to, co jsem uvedl v odpovědi panu Kupkovi. Tudíž vůbec bych se nedivil, kdyby Írán po neustálém vyhrožování bombardováním ze strany USA a Izraele, nakonec jadernou zbraň získal a hrozbou odvetného úderu si tak zajistil svoji bezpečnost.
Alláh Akbar znamená, pokud si dobře pamatuju, „bůh je veliký“ a je to normální muslimský pozdrav. Kdybyste v muslimské zemi žil, slyšel byste ho několikrát denně. Rád bych ještě podotknul, že v Íránu vládne demokraticky zvolená vláda a můžete mi věřit, že Írán si po osmileté krvavé válce s Irákem (mimochodem vyprovokované USA – tehdy byl ale Saddám Hussain „přítel amerického lidu“) jako poslední věc přeje jakoukoli konfrontaci s kýmkoli.
Já se spíš bojím různých finančních, průmyslových, transatlantických skupin, vojensko-průmyslového komplexu, German Marshall Fund of the USA, PNAC a Trilaterální komise Davida Rockefellera nemluvě o členech těchto nadnárodních organizací sedících v české vládě.
http://www.czechfp.cz/site/?cat=114
http://www.czechfp.cz/site/?p=3893
http://www.czechfp.cz/site/?p=3104
Ad 3) Ztráta Pákistánu jako spojence ve válce proti Talibanu by byl pro USA velký problém, zvláště pak nyní, když je v ohrožení i americká základna Manas v Kyrgyzstánu, která slouží jako logistické centrum pro vedení války v Afghánistánu. To, že je Pákistán jadernou mocností, celou záležitost samozřejmě ještě více komplikuje. Spojené státy si nemůžou dovolit ztratit Pákistán a na druhou stranu si již nemůžou ani dovolit válku s Talibanem kvůli ekonomické krizi ještě více eskalovat. Bude zajímavé sledovat, jak se s tímto problémem Obamova administrativa vypořádá. Zdá se, že nějaká jednání s Talibanem o dělbě moci již započala. Na druhou stranu z „teroristy“ Kaddáfího je opět přítel USA, tak proč by se opět nemohli spřátelit „studenti Koránu“ se svým dřívějším chlebodárcem USA. Po nedávných informacích o Tonkinském zálivu a o okolnostech kolem výbuchu letadla nad Lockerbie bych se vůbec nedivil, kdyby Spojené státy přiznaly, že žádná Al Kajda vlastně ani neexistuje. http://www.czechfp.cz/site/?p=4363
OTÁZKA | Rostislav.
Dobrý den, prosím o Vaše odpovědi na otázky:
1/ Kterých kladných lidských vlastností si nejvíce vážíte a které
vlastnosti jsou podle Vás nejhorší?
2/ Jaké jsou hlavní rozdíly mezi demokracií a diktaturou?
3/ Co je smyslem lidského života?
4/ Proč jste přijal možnost odpovídat na otázky lidí na
www.nezakladnam.cz?
5/ Co podle Vás prožívají lidé, kteří po mnoha letech poctivé
odborné práce byli bezohledně vyhozeni na dlažbu?
6/ Myslíte si, že vláda USA by připustila postavení cizí vojenské
základny na území svého státu?
Děkuji Vám za odpovědi a přeji Vám pohodový den.
ODPOVĚD | 22:41
Vážený pane,
Ad 1) Třeba slušnost je fajn. Teď nemyslím jenom zdravení nebo uvolnění místa v MHD starším, ale takovou tu obecnou slušnost, kdy se drží slovo a plní se smlouvy, sliby a dohody. Vezměte si třeba rozpor mezi sliby politiků před volbami a následně reálnou politikou po volbách. Špatná vlastnost je například závist, ale třeba i hamižnost, která nás přivedla do současné ekonomické krize.
Ad 2) Je mnoho druhů demokracií stejně, jako je mnoho druhů diktatur neboli nedemokratických režimů. Mezi nejzákladnější rozdíly patří možnost svobodné volby těch, kteří nás budou po nějakou předem danou dobu zastupovat neboli nám vládnout, neřeknuli nás ovládat. V demokracii západního liberálního typu tato možnost volby toho, kdo nás bude ovládat, naoko existuje. Bohužel všechny demokratické mechanismy a instituce jsou nastaveny tak, že si můžeme vybrat jen mezi těmi, kteří jsou nám neustále prezentováni a servírováni v médiích, které jsou ovládány různými nadnárodními „skupinami“, jejichž jediným cílem je zachovat zdání demokracie, aby lidé měli pocit, že si své vůdce sami zvolili. http://www.czechfp.cz/site/?p=5302
Ad 3) Prožít život smysluplně?
Ad 4) Protože mě kontaktoval pan Kantor, který mě trochu zná a který usoudil, že by chat se mnou mohl někoho i zajímat. Ten ví, že se mi do toho moc nechtělo, ale po několika jeho mailech jsem souhlasil.
Ad 5) Podraz, bezpráví, beznaděj, naštvanost, prázdnotu, rezignaci a hlavně strach z toho, jak zaplatí složenky a nehorázné účty za elektřinu, plyn, či nájem. Ale také hanbu z toho, že budou muset jít na nějaký úřad práce, žebrat o podporu v nezaměstnanosti a další sociální dávky. Nedávno jsem někde četl či slyšel, že ztráta práce je psychology přirovnávána k úmrtí v rodině nebo rozvodu. V každém případě je to obrovské trauma. Práce, kromě toho, že je zdrojem obživy, dává lidem i jistý režim, který mnoho lidí neumí bohužel smysluplně nahradit. Na druhou stranu práce je součástí celého systému, jenž je založen na nadměrném konzumu, platbě daní, poplatků, úvěrů, úroků, a který z nás činí poslušné ovce a novodobé otroky, kteří se neptají, nevyčuhují a nehledají objektivní informace. Tudíž ztráta práce by mohla mnoha lidem pomoci otevřít oči, pročistit mysl a zvednout hlavu. To bychom se pak možná mohli dočkat i opravdové defenestrace.
Ad 6) To nevím, ale když ekvádorský prezident Rafael Correa rušil US základnu na území Ekvádoru, vzkázal do Washingtonu, že se základnou USA na území Ekvádoru bude souhlasit, když USA budou souhlasit s umístěním ekvádorské základny na Miami. Vzhledem k tomu, že US základna v Ekvádoru končí, nejspíš se tento návrh Washingtonu příliš nezamlouval.
OTÁZKA | Radek.
Můžete mi odpovědět na otázku zda jste pro setrvání ČR v NATO? Jestliže ano, můžete mi oppovědět čím má ČR této organizaci přispět když armáda dnes snad nedisponuje ani jednou bojeschopnou divizí a ČR odmítá na svém území i malou základnu této organizace. Jestliže odpovíte že ne, můžete nám nastínit jakou alternativní formu bezpečnosti pro ČR navrhujete?
ODPOVĚD | 22:43
Vážený pane,
česká veřejnost neodmítá malou základnu NATO, ale základnu USA, která bude výhradně pod velením USA. NATO se jako bezpečnostní struktura samozřejmě již dávno přežilo. ČR by se měla více podílet na budování společné zahraniční a obranné politiky EU.
OTÁZKA | Jaromír.
Dobrý den, napadení Iráku americkou armádou v roce 2003 bylo jasně zločinecké. Prezident USA G.W.Bush dal k tomu rozkaz na základě lživé informace! V důsledku této války bylo již zmasakrováno a zmrzačeno okolo 1 000 000 Iráčanů a 4 000 Američanů.
Umožnit postavení amer.voj.radaru v ČR se rovná souhlasu se zločineckou válkou v Iráku. Navíc radar má prokazatelně škodlivé účinky, které poškozují zdraví lidí, zvířat a rostlin a záření radaru má rovněž za následek smrt lidí a úhyn zvířat a rostlin! Kdokoli chce v ČR amer.vojenský radar, je buď neinformovaný nebo bezohledný a krutý sobec!
Válčení má velký podíl na současné hospodářské a finanční krizi, která začala - ne náhodou - právě v USA. Financování zbrojení a válek je velice drahé. Tímto způsobem vláda USA vyplýtvala miliardy dolarů místo financování jiných a pro občany USA potřebných oblastí - např. zdravotnictví, školství atd. Avšak v současné krizi mají ještě někteří šéfové ze zkrachovalých bank tu nezměrnou drzost chtít pro sebe stamiliónové odměny!
Moje otázky jsou:
1/ Zúčastnil jste se osobně nějaké akce proti záměru postavit v
ČR americký vojenský radar?
2/ Podepsal byste online petici proti amer.voj.radru v ČR? -
Petici je možno podepsat na www.nenasili.cz
3/ Víte o protestu lidí z ČR a dalších států Evropy proti
amer.voj.radaru v ČR, který se uskutečnil 19. února t.r. před
parlamentem EU a že následně také proběhlo řádné slyšení na
půdě parlamentu EU v Bruselu, kterého se zúčastnila např.
místopředsedkyně EP Luisa Morgantini a další evropští poslanci?
ODPOVĚD | 22:49
Vážený pane,
Ad 1/ Zúčastnil a dokonce hned několika akcí, zvláště pak konferencí, seminářů a přednášek, například na FF UK a v Parlamentu ČR.
Ad 2/ Podepsal jsem ji na Václavském náměstí a to osobně a již dost dávno.
Ad 3/ Vím. Ostatně visí to již týden i na Czechfreepressu a fandím vám. Doufám, že se lidé z Nenásilí a Ne základnám, časem dostanou i do politiky.
_ K O N E C _
