J.Suja-Žiak:filozofia, história a politológia

P. Havlíček. 1./ Co je to vlastně státní dluhopis? /Prebraté z Czechfreepress./ Je to státem vydaný cenný papír, za který stát občanovi slibuje vyplacení cca 6% ročního úroku. Jedná se tedy o příslib státu a důvěry občana v naplnění tohoto slibu. Položme si otázku, co vlastně vede stát neboli vládnoucí politickou reprezentaci k tomu, že láká občana, aby státu půjčil peníze. Které, posléze, hodlá vrátit zúročené šesti procenty. V první řadě si musíme říct, kde stát vezme těch 6%, které občanům slibuje. Struktura státních příjmu je tvořena v drtivé míře z výběru daní, takže se dá konstatovat, že slibovaný úrok bude vyplacen z peněz, které stát vybral od občanů na daních. Jednoduše řečeno, co stát lidem vyplatí na úrocích z dluhopisů, to jim zase vezme na daních. Jinde to totiž vzít ani nemůže. Chytré ne? Zde se dostáváme k dalšímu problému. Jednou ze základních povinností státu je povinnost spravedlivého dělení státních výnosů mezi jeho obyvatelstvo. Tudíž toto jednání nejenže není spravedlivé, ale lze říct, že je přímo diskriminační, neboť dluhopisy si nekoupí každý občan, ale jen ti, kdo „na to mají" nebo se pro to z nějakého důvodu z vlastní vůle rozhodli. A co ti druzí, kteří ale do státního rozpočtu platili poctivě daně a dluhopisy si prostě nekoupí. Jak přijdou k tomu, že i z jejich daní se vyplácí bonusy? Mimochodem, stejný nepoctivý proces přerozdělování probíhá u převážné většiny dotací. To ale není hlavní problém. Ten spočívá v samotné podstatě smyslu vydávání dluhopisů. Stát vydává zmíněné dluhopisy, protože mu prostě chybí prostředky potřebné pro chod státu a tímto trikem získá peníze na pokrytí nedostatku hotovosti, kterou ale slibuje vrátit s šestiprocentním nárůstem. Pokud vezmeme v úvahu současnou zadluženost našeho státu, která je ve výši 1,5 biliónu Kč a že HDP roste pomaleji než zmíněný dluh, je to vlastně bohapusté vytloukání klínu klínem. Nejen, že dluhopisy nic nevyřeší, ale naopak se problém zadluženosti o slíbené úroky ještě prohloubí. A teď se dostáváme k jádru pudla. Představte si, že by vám podobné dluhopisy nabídla soukromá společnost, která bude zadlužená tak vysokým dluhem, že je nebude schopna splácet. Koupíte si od ní nabízené dluhopisy, které pravděpodobně skončí na pokrytí dluhu? Odpovím za vás, nekoupíte. Taková společnost pro vás bude nedůvěryhodná. A co stát? Stát je v podstatě také jen společnost, která nese stejná rizika, jako jakýkoliv jiný subjekt, snad jen s tím rozdílem, že objemy dluhů jdou do biliónů. Současná vládní garnitura slibovala občanům, že nebudou zvyšovat daně a že zreformují státní ekonomiku tak, aby se zbavili zadluženosti, která dosahuje výše 40,73% k HDP. Jednoduše řečeno, že dosáhnou takového stavu, který dostane výdaje do rovnováhy s příjmy. Tedy, že bude dosaženo vyrovnaného státního rozpočtu. Tohoto se ale dá dosáhnout jen zvýšením příjmů z produktivní hospodářské činnosti a také snížením výdajů. Obávám se, že ale mnoho občanů neví, co to ve skutečnosti znamená. Přirovnání je třeba prezentovat opět na soukromém subjektu. Takže pokud se soukromá společnost dostane do situace, kdy její příjmy klesly a výdaje převyšují příjmy, musí v první řadě snížit režijní náklady, tedy snížit administrativu a obslužný personál. Dále musí omezit a snížit podnikové prebendy, tedy sociální výdaje. Další kroky je třeba směřovat na snižování nákladů na mzdy, tedy buď ponížit mzdy, nebo snížit počet zaměstnanců, popřípadě obojí. Dále vytvořit taková opatření, aby byla posílena celková produktivita, pokud možno v celé šíři tvorby hmotných produktů (výkonnější technologie nebo vyšší produktivita práce). A dále zastavit nebo alespoň omezit všechny investiční nepotřebné výdaje. To samé platí pro stát. Náš stát táhne ke dnu především obrovská armáda úředníků, která je královsky odměňována. Předběžné odhady hovoří o potřebě padesátiprocentního snížení této oblasti. Sociální dávky jsou vypláceny téměř 50% obyvatel. To je přece nemožné, aby toto stát, tedy produktivní lidé, utáhli. Zde musí nastat razantní přezkoumání oprávněnosti a potřebnosti této nehospodárnosti. Podpora hmotné produkce, neboli hrubého domácího produktu, spočívá v podpoře výrobní sféry- snadný přístup k výkonným technologiím, podpora tvorby zaměstnanosti, zvyšování odbornosti, kvalifikace a celkové produktivity práce a celého firemního potenciálu. Tato oblast je tvůrcem HDP, a pokud chce stát zvýšit produktivitu, nemůže tuto oblast v žádném případě zatěžovat navyšováním daní. Pokud to udělá, svědčí to o skutečnosti, že v čele státu jsou hlupáci a ne státníci. Každé zatížení firemního potenciálu přináší okamžité snížení jejich produkce a pokles pracovních míst. Investiční oblast musí stát velice pečlivě přehodnotit a zastavit vše, co nepřináší potřebnou podporu oblastí tvořící vysokou hodnotu HDP. Co v tuto chvíli považuji za velmi nezodpovědné, je příprava tzv. ekotendru, výstavba dalších bloků jaderné elektrárny, jakékoliv investice ve vojenské oblasti, zvyšování platů, zvyšování cen energií a pohonných látek. A co považuji za nejdůležitější je razantní omezení moci státních úředníků, kteří nemají hmotnou a trestní odpovědnost za svoje rozhodování a svoji práci. Zrušit převážnou většinu dotačních nástrojů, a tyto peníze směřovat přímo do potřebných oblastí, tak, aby je úředník a politik nemohl korupčně ovlivňovat. Vzhledem k tomu, že výše popsaný proces se jaksi žádná z politických stran nechystá naplnit, je nadmíru jasné, že forma celoplošného zvyšování daní, kterého jsme dnes a denně svědky, ani prodej zmíněných dluhopisů, nemůže v žádném případě zastavit prohlubování státního dluhu. Tedy, občane, vzhůru do nákupu dluhopisů státu, který hodlá řešit svoje obrovské dluhy zase dalším dluhem. Za sebe mohu říct jen jediné: Státe, nejsi pro mne důvěryhodná instituce, a proto tvoje dluhopisy nechci. Dovětek: Víte, za co náš stát vyměnil velkou část našeho zlatého pokladu? Za německé dluhopisy. Kdepak ty výnosy dnes jsou a kde je cena zlata? A kampak se nám ztratila zodpovědnost za tyto politické „blbosti"? Petr Havlíček. ------------------------------------------------------------------------------------------------- 2./2./Hypotekárny úver alebo hypotéka je úver, ktorý je zabezpečený záložným právom k nehnuteľnosti (nazývaným aj hypotekárne záložné právo alebo takisto hypotéka). Je to teda úver, ktorý dlžník dostane pod podmienkou založenia nehnuteľnosti. Vzhľadom na to, že nehnuteľnosť je dobrá záloha, má takýto úver obyčajne pomerne nízke úročenie. Na Slovensku sa od začiatku 21. storočia spravidla rozlišujú tri typy: A) hypotekárny úver v užšom zmysle, tzv. klasický hypotekárny úver: je to hypotekárny úver podľa zákona o bankách, teda dlhodobý hypotekárny úver na kúpu, výstavbu alebo zmenu nehnuteľnosti; banky, ktoré klasické hypotekárne úvery ponúkajú, musia vydávať špeciálne cenné papiere – hypotekárne záložné listy. Príslušný paragraf zákona o bankách znie (stav leto 2009): Hypotekárny úver je úver s lehotou splatnosti najmenej štyri roky a najviac 30 rokov zabezpečený záložným právom k tuzemskej nehnuteľnosti, a to aj rozostavanej, ktorý je financovaný, ak tento zákon neustanovuje inak, najmenej vo výške 90% prostredníctvom vydávania a predaja hypotekárnych záložných listov hypotekárnou bankou podľa osobitného predpisu, a ktorý poskytuje hypotekárna banka na tieto účely: a) nadobudnutie tuzemskej nehnuteľnosti alebo jej časti, b) výstavbu alebo zmenu dokončených stavieb, c) údržbu tuzemských nehnuteľností, alebo d) splatenie poskytnutého úveru použitého na účely podľa písmen a) až c), ktorý je hypotekárnym úverom poskytnutým hypotekárnou bankou v konkurze, e) splatenie poskytnutého úveru použitého na účely podľa písmen a) až c), ktorý nie je hypotekárnym úverom. B) tzv. hypoúver: hypotekárny úver na účely ako v bode A) alebo na iné účely súvisiace s bývaním (zariadenie bytu, záhrady a podobne) C) tzv. americká hypotéka: hypotekárny úver na ľubovoľný účel (bežný je v USA, odtiaľ názov.) Špecifické hypotekárne úvery. Kombinované hypotekárne úvery. Klasické hypotekárne úvery môžu byť kombinované napr. so spotrebným úverom, s americkou hypotékou, so stavebným sporením, životným poisteným alebo hypotekárnymi záložnými listami. V prípade kombinácie so spotrebným úverom či americkou hypotékou je dôvodom to, že zákon dovoľuje bankám poskytnúť hypotéku maximálne do výšky 70% z hodnoty nehnuteľnosti (tzv. LTV), banky zvyšujú túto hodnotu tak, že úver rozdelia na dve časti - hypotekárny (do 70% LTV) a zvyšok spotrebný úver. Hypotekárny úver pre mladých. Hypotekárny úver pre mladých je štátom bonifikovaný úver, pri ktorom je úroková sadzba znížená o príspevok štátu a príspevok banky. Na štátnu bonifikáciu má nárok: 1) fyzická osoba, ktorá neprekročila 35 rokov (ak sú poberateľmi hypotekárneho úveru manželia, musia podmienku veku splniť obaja), 2) osoba, ktorej priemerný mesačný príjem bol za predchádzajúci kalendárny rok najviac 1,3 násobkom priemernej mesačnej nominálnej mzdy za kalendárny štvrťrok predchádzajúci kalendárnemu štvrťroku, v ktorom bola podaná žiadosť o hypotekárny úver. Ak sú žiadateľmi manželia, túto podmienku musia splniť obaja osobitne. Výška úveru na ktorý sa vzťahuje štátny príspevok pre mladých (ŠPM): Hypotéka so štátnym príspevkom pre mladých sa poskytuje maximálne do 70% hodnoty nehnuteľnosti pričom maximálna výška úveru nesmie presiahnuť 49.790,88 EUR. V praxi to však funguje tak, že klient, spĺňajúci podmienky pre získanie ŠPM, si vyhliadne nehnuteľnosť napr. za: 50.000 EUR - Na sumu 35.000 EUR (70%) mu bude priznaný ŠPM a ostatných 15.000 EUR bude mať bez ŠPM. 100.000 EUR - 70% predstavuje 70.000 EUR no maximálna výška je 49.790,88 EUR a tak mu ŠPM bude priznaná na túto maximálnu sumu a na zvyšok hypotéky klient nebude mať nárok na štátny príspevok. Väčšina hypotekárnych úverov na nehnuteľnosť so ŠPM nie je možné riešiť so 100% financovaním ale iba do 70% LTV (pomer hodnoty zabezpečenia proti výške hypotéky). V praxi to však neznamená, že ak klient nemá 30% kúpnej ceny, nedostane sa k nehnuteľnosti. Riešenie vtedy predstavuje dodatočné zabezpečenie inou nehnuteľnosťou. Výška ŠPM pre rok 2010 je schválený s rovnakou výškou ako v roku 2009. Príspevok štátu je vo výške 2% a banky k nemu pridávajú 1%. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 3./ POČET BANKROTOV V ČESKU VZRÁSTOL O POLOVICU. Euler Hermes: Počet bankrotů v ČR vzroste proti loňsku o polovinu. Počet bankrotů v České republice vzroste v příštím roce na 1 770, což je o 50 procent více, než jich bylo loni. Letos by mělo tuzemské podniky postihnout 1 720 bankrotů. Vyplývá to ze studie, kterou poskytla největší úvěrová pojišťovna Euler Hermes. Ekonomický růst v Česku se podle studie v důsledku vysokých úrokových sazeb a celosvětového poklesu obchodu zpomalí. „Domácí poptávka, která byla hlavním motorem loňského růstu ekonomiky, zůstává od r. 2008 nadále dynamická, ale růst úrokových sazeb a znesnadnění přístupu k úvěrům může vést ke snížení půjček domácnostem,“ uvedla studie. Export pocítí celosvětové zpomalení obchodu. Růst tuzemské ekonomiky by se tudíž mohl letos snížit na 4,5 procenta a v příštím roce postupně vzrůst na 4,9 procenta, upozornil obchodní ředitel Euler Hermes Čescob Hynek Rasocha. Země bude podle něho i nadále těžit z přítomnosti velkých nadnárodních výrobních podniků jako Hyundai, které zvýší produkci automobilů a přidruženou výrobu a služby. Loňská ekonomická expanze přinesla mnoho nových pracovních míst a zvedla produkci na rekordní úroveň, upozornila pojišťovna. Počet insolvencí klesl o deset procent na 1 148, změny insolvenčního zákona však prý znesnadňují srovnání s předchozími lety. Studie Euler Hermes vychází z největší databáze firem na světě se zhruba 40 miliony subjektů, která je určena především pro jejich pojištěné klienty. Světovému trhu úvěrového pojišťění dominují vedle Euler Hermes firmy Atradius a Coface. V České republice je trh rozdělen mezi Euler Hermes Čescob, KÚP Egap a Atradius zhruba stejným podílem, Coface zahájil svou činnost v pojištění v loňském roce.